kvetou trnky

Ráno si Eliška vyzkoušela nový vlasový doplněk a mohli jsme vyrazit.



Loni jsme čas kdy jsou stráně nad městem lemované bílou krajkou promarodili. Letos se nám podařilo zastihnout je v plné kráse. Byli jsme mezi nimi od rána do večera a když se stmívalo, nijak se nám domů nechtělo.









Všem se během procházky dostávalo pečlivé péče :-)

tulipány

přinesené navečer a usínající

velikonoce

Vyfukování vajíček a pondělní odpolední procházka.

Podvečerní pampelišky

Ještě všechny fotíme pampelišky, nebo už je trendem něco jiného? :-) Tyhle v naší zahradě právě chytají poslední zlaté paprsky sluníčka - už je po Večerníčku a pomalu se ochlazuje.

Kdo vyleze, zmokne

A všechno, co se zapomene venku, zmokne taky.

A ještě tulipány

Já vím, už zas. Tak pro změnu černobíle, jo?

Zmrzlina

Dnešek jsme si s Eliškou venku vysloveně užívaly. Bylo škoda trávit čas jinde než na dvorku a v zahrádce. A živily jsme se nezdravě a nevýchovně čokoládovou zmrzlinou. K Eliščině velké radosti, pochopitelně.

Už zase bubliny

Já vím, že už je to starej fór, ale když já jsem dnes opravdu nic jiného nevyfotila. Jen hromadu bublin z bublifuku. Tentokrát alespoň venku.

Tulipány

V tyhle dny se mi i naše zanedbané záhonky opravdu líbí.

Pampeliškování

Je čas poprvé letos posekat dvorek. Než to udělám, chci uplést Elišce jarní věneček. Povedl se krásný, což o to - ale jak jsem se dala pletením unést, byl nakonec tak veliký že by ho mohla nosit leda kolem krku jako odměnu pro vítěze.

Kuličky po ránu

Protože večerním focením kuliček jsem se pobavila, infantilně jsem se k nim vrátila ještě po ránu na okně Eliščina pokojíku.

Kuličky

Dnešní debata na FFF mě pošťouchla k tomu, vyfotit něco co jsem plánovala už delší dobu a vždycky mi bylo líno hledat bílý papír pro podklad. No, nesmějte se, to není jen tak - na všech dostupných papírech v naší domácnosti jsou čáry od voskovek (eventuálně mnou z donucení namalovaná Dorotka z příběhů "Dorotka a papoušek"). Test - vadí mi, že můj objektiv ostří od 45 cm? Odpověď - nevadí. I když makro kuličky bych vyfotila ráda, dá se s tímhle technickým omezením žít. Jen musím fotit trochu jinak. Tak jdu na to.

Na parapetu

To je takový Eliščin zvyk, stát na parapetu a hrát si se záclonou, koukat z okna jako zvědavá důchodkyně, nebo tahat za zavěšené krystaly a zkoušet, co vydrží úvaz. Trochu nuda je to pro toho, kdo jí stojí za zadkem a jistí ji, aby nespadla.

Zahrádka

A budu taková můra a budu - dám sem víc než jednu fotku. Popravdě, z dnešního toulání zahradou by jich mohlo být alespoň dvacet, ale nebudu pokoušet toleranci vaši ani bloggeru.

Jarní bunda

Jeden z důvodů proč jsem se těšila z Prahy pryč byl ten, že jsem tam odjela v zateplené bundě, ve které jsem prochodila letošní mírnou zimu. Ale na teplé počasí, které nakonec bylo, opravdu nebyla to pravé. Konečně jsem u své skříně a vytáhla jsem lehkou bundu, kterou jsem si nedávno objednala a těším se až ji budu nosit. Vzápětí jsem v ní při venčení Elišky promrzla tak, že jsem si musela dát zázvorový čaj a s povděkem vytáhnu zase tu dosavadní vatovanou. Ach jo.

Cesta z města

Dnes se vracíme z Prahy zpátky na chaloupku. Vždycky po návratu na mě nejvíc působí kontrasty bydlení ve velkoměstě a tady. Dnes jsme při odchodu z pražského pronájmu šli kolem několika řemeslníků, horečně (tedy tak horečně, jak to zedníci vyskytující se ve skupinkách dovedou :-) ) se snažících opravit několik nedůležitých vypadlých cihel ze zídky ohraničující předzahrádku u činžáku. Po ujetí 130 km procházím zahrádku a všímám si plotu, který tu před desetiletími motal ze všeho co mu přišlo pod ruku manželův dědeček. Že bychom ten plot trochu modernizovali? Hmmm... nevím.

Špatný den

Nedostatek fotografické invence se prohlubuje, rychlocvaky před spaním trvají. Na fotce naše čerstvě (mizerně) umyté nádobí.

Na prahu

Je milé, když člověka po návratu domů vítá nějaká známá tvář :-)

Zámek

Jako fotka nijak zajímavé, ale jako výhled z kuchyňského okna mého rodného domu to ujde, ne?

Slunce už je nízko

Večer v klášterních zahradách.